Automobilku Avia zná asi každý pravý automobilový fanoušek. Ještě dnes se její nákladní automobily hojně používají. Daleko méně lidí však zná její pohnutou historii, během které se tato společnost několikrát ocitla na prahu zkrachování. Pojďme si tedy společně projít celou historii automobilky od jejích prvopočátků až do současnosti, kdy je Avia opět perspektivním výrobcem nákladních aut.
Kdy byla společnost založena?
Společnost jako taková byla založena 19. června 1919 inženýry Pavlem Benešem a Miroslavem Hajnem. Původním zaměřením byla výroba a opravy letadel všeho druhu. Prakticky celé naše prvorepublikové letectvo bylo tvořeno letouny Avia, které patřily ve své době k tomu nejlepšímu v Evropě. V roce 1929 koupil společnost koncern Škoda. Právě toto byl zásadní krok k tomu, aby se v továrně Avie v pražských Letňanech začaly po druhé světové válce vyrábět automobily.
Avia začíná vyrábět pro Škodovku
Zdevastované továrny Škody nebyly po druhé světové válce schopny uspokojit poptávku po tolik potřebných nákladních automobilech. Proto došlo k dohodě šéfkonstruktéra Škody a Pragy, díky které mohla Avia zahájit výrobu prvních nákladních vozů. Jednalo se o sedmi až devítitunové vozy Škoda 706 R, doplněné v roce 1947 autobusem Škoda 706 RO. Zastaralá konstrukce však přestala vyhovovat požadavkům nově vzniklého dopravce ČSAD a tak se mohli inženýři Avie konečně pustit do vlastní práce.
Vznik první samonosné karoserie
Chvíli po začátku produkce autobusu 706 RO začali tovární konstruktéři Avie a dojíždějící inženýři z AZNP připravovat několik návrhů samonosné karoserie autobusu. Konkrétně se jednalo o autobus Škoda 706 ROS se stojatým motorem v zádi představeným v říjnu 1948 a Škoda 706 RLS s ležatým motorem pod zadní podlahou a poloautomatickou převodovkou Praga-Wilson z prosince 1949. Dalšími dvěma prototypy byly Škoda 706 RLS-h s ležatým motorem pod zadní podlahou a poloautomatickou převodovkou Ljungström z roku 1950 a Škoda 706 ROL s ležatým motorem za přední nápravou a poloautomatickou převodovkou Praga-Wilson.
RVHP pokazilo další vývoj
Jako u všech tehdejších technických procesů zasáhlo RVHP a pokazilo veškerý dobře rozjetý vývoj. Z rozhodnutí vyšší moci tak muselo dojít k okamžitému přesunutí automobilové výroby do nově vzniklého závodu LIAZ v Mnichově Hradišti, což se odehrálo v roce 1951. Avia tak byla nucena vrátit se zpět k výrobě letadel. RVHP navíc rozhodlo, že musí konstruktéři předat projektovou dokumentaci ke všem zmíněným prototypům autobusů maďarským kolegům. Ti, jak vidno z pozdější historie, veškerý vývoj pohřbili, takže jejich projekty nestály za nic.
Výrobu automobilů zachraňují závodní speciály
V roce 1956 se v továrně Avia začal vyrábět závodní monopost Avia III, který se jako jeden z mála dochoval do současnosti. Vůz disponoval dvoutaktním dvouválcovým motorem o objemu 615 ccm, což se nezdá být mnoho, ale monopost byl velice lehký, protože bez řidiče vážil pouze 400 kg. Nízká karoserie byla vyrobena z hliníků a hořčíků, kde se plně projevily zkušenosti konstruktérů s leteckým průmyslem. Tento vůz vynikal svou ovladatelností a aerodynamikou, neboť měla Avia III zakrytá kola. V 50. letech to byl symbol vítězného vozu, což se zanedlouho potvrdilo na závodech Ecce Homo.
V 50. letech nebyla situace v pražských Letňanech dobrá, avšak společnost Avia dokázala krizi překonat výrobou závodních speciálů. Miroslav Jurča je pak začal využívat pro závody Formule 3, což je pro značku dodnes velká pocta.
