Automobilka Praga zažila po 2. světové válce tragický úpadek. Jak nakonec skončila?

Druhá světová válka pomalu končí, a představitelům automobilky Praga už se zdá, že by se výroba mohla pomalu vrátit do starých kolejí. 25. března 1945 však nastal obrovský zvrat. Válka se sice chýlila ke konci, ale Američané stále podnikali nálety na české továrny.

Právě tohoto dne byla prakticky celá továrna Praga zničena. S trochou fantazie můžeme tvrdit, že nálet pohřbil konstruktérského génia z první republiky.

Po konci 2. světové války se automobilka Praga na chvíli usadila ve zrekonstruovaných budovách bývalé továrny. Byla zde zahájena výroba firmy ČKD Sokolovo, avšak samotná automobilka se přesunula do pražských Vysočan. Bývalá továrna Junkers poskytovala dostatek zázemí pro rozjetí nové výroby, ale ještě předtím přišla další rána osudu. Značka byla v roce 1945 znárodněna, a o rok později se rozhodlo o jejím zařazení pod ČKD.

Pragovka vyrábí pouze nákladní auta

Praga po roce 1945 vyrábí pouze nákladní a vojenské automobily, neboť byla její výroba řízena z vyšších míst. I přes vlnu nevole vznikl na rýsovacích prknech jeden vůz, který můžeme na dnešních silnicích vídat dodnes. Ano, je jím světoznámá Praga V3S. Přežila mnoho desetiletí nejenom ve službách veřejnosti, ale i v armádě. Tam se ji mimochodem dodnes nepodařilo stoprocentně nahradit.

Asi poslední významnou ranou do slávy automobily Praga bylo její přejmenování. Nově totiž nesla továrna jméno Automobilové závody Klementa Gottwalda. Od roku 1964 se výroba pomalu začala přeorientovávat na specifické díly, převážně převodovky pro nákladní vozidla a autobusy. Mimochodem sedmistupňovou převodovku navrhl František Kec. Ještě v 80. letech vznikly modely UV100 a UV120, který byly reakcí na německý užitkový vůz Unimog.

Praga UV80 (autor: RomanM82 – Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=67993672)

Na svou prvorepublikovou slávu už Praga nedokázala navázat. Značka ovšem stále žije. Dnes sice vyrábí sportovní a okruhové speciály, ale logo Pragovky stále vidíme na karbonových kapotách.

Autor: Martin Liška
zavřít reklamu