Elektromobilita se v posledních letech těší značnému úspěchu i zájmu veřejnosti. Elektromobily umožňují cestovat udržitelným způsobem, aniž byste se museli vzdát pohodlí osobního automobilu. Jaká je ale historie elektromobilů? Obecně se má za to, že elektromobil je jedním z nejnovějších a nejmodernějších dopravních prostředků. Ne každý ví, že toto vozidlo má za sebou již více než sto padesát let dlouhou historii.
Slibné začátky již v 19. století
Kdy se zrodil první elektromobil? Abychom to zjistili, musíme se vrátit do 30. let 19. století, kdy skotský podnikatel Robert Anderson navrhl první kočár bez koní neboli první elektrický kočár. Ve stejné době začal první model elektromobilu navrhovat také nizozemský profesor Sibrandus Stratingh. Vozidlo později sestrojil jeho spolupracovník Cristopher Becker.
Po Andersonových a Beckerových pokusech prováděli v 60. a 70. letech 19. století francouzští inženýři Gaston Planté a Camille Faure soustavné pokusy s bateriemi pro elektrická vozidla. Díky těmto inovacím byly nové elektromobily vyráběné na konci 19. století mimořádně konkurenceschopné ve srovnání s tradičními modely poháněnými benzínem nebo párou.
Zatímco parní a benzínové vozy byly problematické z hlediska startování, přehřívání i nadměrného kouře a hluku, elektrické vozy byly mnohem pohodlnější a praktičtější díky snadné jízdě a absenci hluku. Stačí říci, že rychlostní rekord v překonání hranice 100 km/h stanovil v roce 1899 belgický řidič Camille Jenatzy se svým elektromobilem La Jamais Contente.
Nejaktivnějšími zeměmi ve výrobě a prodeji prvních elektromobilů byly Anglie a Francie, následované Spojenými státy. V roce 1900 jezdila v New Yorku a Chicagu přibližně třetina automobilů na elektrický pohon.
Začátek 20. století patřil elektromobilům
Na počátku 20. století byl souboj mezi benzínovými a elektrickými automobily velmi vyrovnaný. Hlavní výrobci elektrických vozidel, jako například Detroit Electric, Baker Electric a The Vehicle Electric Company, se totiž dokázali vyrovnat svým konkurentům, kteří se specializovali na prodej vozidel s benzínovým motorem. Nebo je dokonce předčili.
Konvenční elektromobily s dojezdem kolem 50 km a rychlostí maximálně 40 km/h byly ideální pro městský provoz a byly první volbou střední a vyšší třídy. Proč? Protože se snadno ovládaly, nevyžadovaly náročnou údržbu a byly tiché. Elektromobily byly rovněž díky své bezkonkurenčně snadné ovladatelnosti označeny za ideální vozidlo pro ženy.
Na počátku dvacátého století se dokonce objevila první forma plnohodnotné udržitelné mobility. Ve velkých evropských městech se objevilo sdílení elektromobilů, které umožňovalo lidem pronajmout si na určitou dobu vozidlo pro pohyb po městě.
Rozmach spalovacích motorů a „konec“ elektromobilů
S příchodem druhé průmyslové revoluce se však vývoj elektromobilů zpomalil ve prospěch automobilů se spalovacími motory. V letech velkého průmyslového rozmachu se totiž výrazně zlepšil výkon benzínových automobilů, které se během několika let staly lídry trhu.
Od 20. let 20. století se díky neustálým technologickým inovacím, novým ropným polím, které vedly ke snížení cen benzínu, a dalším faktorům dostaly do popředí zájmu vozy s benzínovým pohonem.
Ekologie a nový zájem o elektromobily
Elektromobily se na mezinárodní scénu vrátily v 60. a 70. letech 20. století, a to zejména díky stále urputnějšímu boji ekologických hnutí a ropné krizi, která vedla ke zvýšení cen benzínu. Přední mezinárodní výrobci automobilů proto začali pracovat na zdokonalování elektromobilů.
Problém nízké autonomie baterií však nedovolil elektromobilům zpochybnit prvenství spalovacích motorů. Vývoj elektromobilů byl tak naplno umožněn až na přelomu tisíciletí díky technologickým inovacím i stále intenzivnějším diskusím o změnách klimatu. Elektromobily tak vstoupily do další etapy svého života.
Zdroj: caranddriver.com, insideevs.com
