Analýza četných nehod ukazuje, že řidiči ne vždy správně vnímají rizika, kterým se vystavují. Je zřejmé, že určité povahové rysy nebo situace je mohou vést k podceňování nebezpečí a k tomu, aby se dopouštěli chyb. Klíčem je předvídat potenciálně nebezpečné situace, vidět je dříve, než nastanou. A to i tehdy, když nás instinkt vede k tomu, abychom si mysleli, že se není čeho obávat.
Podceňování rizik
Významným problémem v souvislosti s rizikem dopravních nehod je přeceňování vlastních schopností. Lidé často zaměňují prostou schopnost manévrovat s vozidlem za schopnost bezpečně jej řídit.
Různé studie z oblasti dopravní psychologie ukazují, že většina řidičů všech věkových skupin, zejména však mladých a starších lidí, má sklon podceňovat míru vlastního rizika a přeceňovat své řidičské schopnosti v domnění, že jsou nadprůměrné.
Tito lidé jsou v důsledku toho méně motivováni k chování, které předchází riziku, například k dodržování rychlostních limitů, a vystavují se většímu riziku nehody. Nejdůležitějším faktorem pro zodpovědné zvládání rizika vlastního řidičského chování je přijetí vlastní zranitelnosti.
Emoce za volantem
Riziko je součástí našeho každodenního života. Způsob, jakým ho vnímáme a posuzujeme, je však proměnlivý, protože může být ovlivněn naší emoční situací. Pokud sedíme za volantem automobilu a rozhodneme se předjíždět za zhoršené viditelnosti, jsme připraveni přijmout riziko.
Kdybychom ale byli na místě spolujezdce, a tudíž měli menší vliv na průběh událostí, mohli bychom oprávněně odhadnout, že situace je kritičtější, než si myslí řidič. Průzkumy umožnily dát do souvislosti míru akceptace rizika s možností kontroly situace, kterou jedinec disponuje.
Spolujezdec v autě neochotně přijímá, že řidič riskuje jeho jménem. Ukazuje se tedy, že míra rizika, kterou jsme ochotni v dané situaci akceptovat, je přímo závislá na naší možnosti ovlivnit události.
Jaké faktory ovlivňují vnímání rizika?
Jestliže jako spolujezdec umíme dříve a lépe vyhodnotit potenciální nebezpečí, co se tedy změní, když usedneme za volant? Naše vnímání rizika mohou ovlivnit tři faktory:
- Dlouhé období bez nehod – čím déle vše probíhá dobře a bez nehod, tím méně si uvědomujeme nebezpečí spojená s naší činností.
- Fascinace cílem – přestáváme vidět překážky, ignorujeme rizika. Síla přitažlivosti je často úměrná síle motivace, která nás žene k cíli, například být doma co nejdříve.
- Syndrom „následování vůdce“ – to znamená slepou důvěru v osobu, která je před námi nebo kterou považujeme za zkušenější, než jsme my. Jako když v mlze jedeme vysokou rychlostí po dálnici v nepřetržitém proudu aut ujišťováni myšlenkou, že když to tak dělají všichni, není to nebezpečné. Tento pocit bezpečí je ale samozřejmě krajně mylný.
Účinné strategie
Tajemství předvídání nebezpečí spočívá v obezřetném a svědomitém přístupu k řízení. Zde je několik možná banálních, ale často opomíjených rad pro bezpečnou jízdu.
- Na křižovatce vždy zpomalte, i když máte přednost v jízdě.
- I při jízdě na zelenou se vždy přesvědčte, zda ostatní dodržují „vaši zelenou“.
- Dodržujte bezpečnou vzdálenost a vždy se přesvědčte, zda vozidlo jedoucí za vámi dodržuje bezpečnou vzdálenost.
- Při výjezdu z křižovatky se vždy dvakrát rozhlédněte doprava i doleva.
- Nedívejte se jen na vozidlo před vámi, ale myslete i na ta vzdálenější, abyste s nimi počítali, pokud budou brzdit.
Zdroj: carbuzz.com, sciencedirect.com, autopartspro.co.uk
