Ženy jsou špatné řidičky. Ženy neumějí parkovat. Odvěká klišé ohledně schopností žen za volantem jsou stále předmětem řady diskusí i sexistických vtipů. Zdá se, že předsudky a stereotypy o řidičkách jsou v naší společnosti hluboce zakořeněné. Skutečně se řízení mužů a žen tak moc liší?
Řízení v nestandardních podmínkách
Většina žen může bez problémů řídit jakýkoli dopravní prostředek, dokud nenastanou nějaké nepředvídatelné okolnosti. Studie ukazují, že muži si v nestandardní situaci více věří a okamžitě začnou přemýšlet, jak se z problému dostat. Na druhou stranu ale též platí, že kvůli sebedůvěře, někdy nepřiměřené, jsou to muži, kteří se mnohem častěji dostávají do vážných nehod.
Žena ve stejných podmínkách věří v určité zákony, které by měly „samy“ od sebe pracovat v její prospěch, například že zhasnutý motor za chvilku sám od sebe naskočí. Na druhou stranu jsou ale nehody s účastí žen obvykle lehčího charakteru, protože jsou na silnici opatrnější a disciplinovanější, méně často porušují dopravní předpisy. Podle výzkumů je u žen mnohem méně pravděpodobné než u mužů, že budou řídit pod vlivem alkoholu nebo že nebudou používat bezpečnostní pásy.
Motorické dovednosti
Řízení je soubor činností, které jsou založeny na dvou skupinách dovedností: manuální ovládání vozidla a vyhodnocování a snižování rizik během jízdy.
Manuální ovládání vozidla obecně souvisí s tzv. hrubou motorikou, která je lépe rozvinutá u mužů. Jinými slovy, pro muže je snazší pracovat s pedály, volantem a řadicí pákou jasně a jistě. Ženy mají naopak obvykle rozvinutější jemnou motoriku.
Rychlost
Většina mužů má ráda rychlou jízdu. Z tohoto důvodu jsou tak pro ně při výběru nového vozu důležité takové parametry, jako je počet koní. Jinými slovy, čím je auto sportovnější a rychlejší, tím lépe. I proto jsou značky jako Porsche či Jaguar oblíbené zejména u mužských řidičů.
Ženy prý jezdí pomalu. Na jedné straně ženy při řízení auta opravdu netlačí na plyn tak intenzivně jako muži, ale ani ony nejezdí úplně pomalu. Jde jen o to, že většina žen se snaží dodržovat pravidla silničního provozu. Při jízdě tak ženy většinou zbytečně neriskují, aby neohrozily sebe i ostatní.
Tato skutečnost je někdy vysvětlována i tím, že opatrnost a obezřetnost má něžné pohlaví v krvi, od pradávna je žena „určena“ k tomu, aby chránila před nebezpečím nejen sebe, ale i své děti.
Sociální faktory
Rozdílné chování při řízení mezi muži a ženami je v neposlední řadě způsobeno i sociálními faktory. Od raného dětství jsou dívky a chlapci vychováváni odlišně. Povolání řidiče je považováno za mužské, rovněž auta se tak trochu podle vzhledu dělí na „mužská“ (sporťák) a „ženská“ (hatchback).
Záliba dospívající dívky v automechanice často není příliš podporována rodiči ani společností. A tak zatímco chlapci rozebírají motory nebo vytahují olovo z akumulátorů, čímž pokládají základy pro svůj budoucí úspěch při nouzových opravách aut, dívky si zjednodušeně řečeno hrají s panenkami a učí se péct koláče.
Kdo má poslední slovo?
Ženy a muži sice v určitých ohledech skutečně řídí odlišně, ale nemá smysl jejich styl jízdy srovnávat. Je to stejné jako srovnávat měkké a tvrdé nebo bílé a černé.
Vlastně by se dalo říci, že se nakonec obě pohlaví mohou v oblasti bezpečnosti na silnici učit jedno od druhého. Zatímco muži jsou schopni na silnicích rychleji reagovat, ženy mají tendenci být opatrnější. Dobrý řidič v sobě zahrnuje všechny tyto prvky.
Zdroj: autoexpress.co.uk, iihs.org , researchgate.net
