Čínská společnost Betavolt před několika týdny představila speciální atomovou baterii, která je velká jako mince a na jedno nabití vydrží neuvěřitelných padesát let. Po ponorkách, bombách a elektrárnách by se tak atomová energie mohla dostat do našich „kapes“ v dosud netušené podobě. Co by to mohlo znamenat pro automobilový průmysl?
Nikl a diamant
Představený prototyp, jehož rozměry jsou 15 x 15 x 5 mm, je schopen dodávat 100 mikrowattů energie při napětí 3 V, tedy srovnatelně s lithiovými články. Nejde o vysoký výkon, ale společnost slibuje do roku 2025 jednotky o výkonu 1 watt.
Baterie využívá rozpad izotopů, což jsou radioaktivní verze jinak stabilních prvků. Betavolt používá nikl-63, umělý izotop, který se v průběhu desítek let přemění na měď.
Tato přeměna, nazývaná beta rozpad, odtud pramení též název společnosti, probíhá za emise elektronů a antineutrinů. Tento radioaktivní izotop je využíván v kombinaci s diamantovým polovodičem 4. generace.
Široká možnost využití
Baterie je doplněna elektrickými kontakty, které odvádějí takto vyrobenou energii. Mimochodem unikátní „sendvičová“ struktura slibuje provozní teploty od -60 °C do +120 °C.
Společnost tvrdí, že rozpad Ni-63 nevyzařuje neutrony a gama záření, ale pouze beta záření, jehož slabá pronikavost umožňuje snadné odstínění, což umožní jeho využití nejen v dronech, senzorech, elektronických zařízeních a robotech, ale také v kardiostimulátorech, umělých srdcích a dalších biomedicínských zařízeních.
Firma Betavolt rovněž uvádí, že atomová baterie má desetkrát větší hustotu energie než ternární lithiová baterie a potenciálně by mohla v jednotce o hmotnosti jednoho gramu uložit 3 300 megawatthodin. Vzhledem k tomu, že generuje elektřinu po dobu padesáti let, nemusíte se tak nikdy „obtěžovat“ s jejím dobíjením.
Atomové elektromobily
Je o čem přemýšlet, mimo jiné proto, že takto vysoká hustota energie by změnila paradigmata elektromobilů. Tyto baterie by byly lehčí a kompaktnější než lithium-iontové baterie a po skončení jejich životnosti by nevznikaly problémy s recyklací.
Jejich padesátiletá životnost by je učinila trvanlivějšími než vozidla, a proto si lze snadno představit jejich „transplantaci“ z jednoho automobilu do druhého.
Neznámou zůstává cena, umělé izotopy a diamanty samozřejmě nejsou levné, a bezpečnost, protože prvky o kapacitě desítek kWh by obsahovaly nezanedbatelné množství radioaktivního materiálu.
Připravuje se Čína na to, že se po lithiových bateriích stane průmyslovou velmocí i v oblasti atomových baterií? Těžko říct, nicméně pravdou je, že společnost Betavolt, která vznikla teprve před dvěma lety, již oznámila, že hodlá vyvíjet baterie využívající i další izotopy, jako je stroncium-90, promethium-147 a deuterium. Životnost takovýchto baterií by pak mohla být ještě mnohonásobně větší.
Zdroj: greencarcongress.com, neimagazine.com
