V minulém díle jsme si letem světem proběhli celkovou historii automobilky Tatra. Nyní se podrobně zaměříme na produkci automobilů, protože kopřivnická továrna vyráběla jedny z nejkvalitnějších a nejvíce exkluzivních osobních vozů na našem území. Představíme si auta postavená ve dvacátých letech minulého století, tedy za období první republiky. Pohodlně se posaďte a začínáme.
Který automobil byl první?
Prvním továrně vyrobeným automobilem na našem území byl NW Präsident. Duchovním otcem celého projektu byl Leopold Sviták, ovšem postavení samotného vozu neproběhlo bez problémů. Plány byly vyhotoveny až dodatečně a mnohá vylepšení se zkoušela až při sériové výrobě, což rozhodně nebylo ideální. Čím se však vůz odlišoval od ostatních, byla originální a luxusní konstrukce, zcela jiná než u automobilu Karla Benze. Zajímavostí je, že na vývoji vozu NW Präsident se podílel i mladý Hans Ledwinka, tedy tvůrce legendární tatrovácké koncepce podvozku. První vyrobený kus můžete dodnes vidět v Národním technickém muzeu.
Jaký byl výkon tohoto vozu?
Nejprve si musíme ujasnit, že se nacházíme v roce 1897, takže v porovnání s dnešními měřítky mohou vypadat výkonové parametry trochu směšně. Dvouválcový řadový ležatý motor disponoval výkonem přibližně 6 koňských sil, díky čemuž se mohl Präsident rozjet na vcelku zajímavou rychlost. Pro společnost zvyklou jezdit pouze v koňských povozech se muselo jednat o nezapomenutelný zážitek. V roce 1899 byly představeny vylepšené verze tohoto vozu, které se ještě mnoho let hojně prodávaly.
První moderní automobil
Nacházíme se v roce 1914 a v Kopřivnici začíná produkce vozu Tatra 10, který byl do té doby největším osobním automobilem. Jednalo se o vůz s klasickou koncepcí, tedy motorem vpředu a pohonem zadních kol. Motor disponoval objemem 5,3 litru a umožňoval dosáhnout rychlost 120 km/h, což bylo v té době opravdu hodně. Zajímavostí u Tatry 10 je, že jako první automobil na světě disponovala brzdami na všech 4 kolech.
Ke slovu se dostává Hans Ledwinka
V roce 1923 se konečně ke slovu dostává šéfkonstruktér Hans Ledwinka, který navrhuje vůz s centrální nosnou rourou, což bylo do té doby nevídané řešení. Vznikla nádherná a legendární Tatra 11. Vozidlo využívalo klasickou tatrováckou koncepci, tedy nosnou rouru a výkyvné polonápravy. Dvouválcový, vzduchem chlazený motor s objemem jednoho litru položil základy hned několika dalším pohonným jednotkám v následujících modelech. Disponoval výkonem 12 koní a umožňoval dosáhnout maximální rychlosti 70 km/h.
Přichází první inovace
Po úspěchu Tatry 11 se začalo uvažovat o jejím nástupci. Volba padla na Tatru 12, která byla vyráběna mezi lety 1926 a 1934. Až na malé detaily je Tatra 12 shodná se svou předchůdkyní. Je také založena na klasické koncepci podvozku Tatra, avšak jeho výkon se zvýšil přibližně na 15 koňských sil. Dalším významným rozdílem je lepší mazání motoru a přidáním brzd i na přední kola. Verze Targa Florio se dokonce zúčastnila několika závodů a to zejména na sicilské trati, podle které se tato závodní Tatrovka jmenovala.
Tatra uměla vyrobit i limuzínu
Po úspěších obyčejných osobních modelů se Tatra rozhodla vytvořit luxusní a jedinečnou limuzínu. Vznikla Tatra 17, která byla nástupcem Tatry 10 a která byla určena pouze pro ty nejmovitější a nejlepší zákazníky. Opět je zde použita koncepce podvozku s centrální nosnou rourou, avšak u tohoto modelu je poprvé použito nezávislé zavěšení předních kol. Ač byste to asi nečekali, byla Tatra 17 vyráběna hned v několika konstrukčních variantách, z nichž můžeme jmenovat například kabriolet nebo hasičské auto.
O starých automobilech Tatra by se dalo číst celé hodiny, protože nabízí nespočet zajímavých informací a detailů. Prvotní modely jasně dokazovaly ambice kopřivnické automobilky, tj. že již od prvopočátku se snažila odlišit od konkurence a mířila jak na movitější občany, tak na obyčejné lidi.
