V průběhu letošní sezóny Formule 1 zaznamenal motoristický svět jednu z nejhorších zpráv za poslední roky. Trojnásobný mistr světa Niki Lauda zemřel ve věku nedožitých 71 let. Sám o sobě s oblibou říkal, že podle prognóz lékařů se neměl dožít ani 50 let. Všechny tyto teze popřel a přežil takřka nemožné, včetně téměř smrtelné nehody z Velké ceny Německa. Ta se jela 1. srpna roku 1976.
Co nehodě předcházelo?
Srpnová Velká cena Německa se tehdy ještě jezdila na legendární dvacet tři kilometrů dlouhé severní smyčce Nürburgringu. Závod začínal za mokra a Lauda v souboji se svým největším soupeřem Jamesem Huntem obul na své Ferrari pneumatiky do deště. V průběhu prvního kola však trať překvapivě rychle oschla, tudíž přišly na pořad dne zastávky v boxech. Tehdy se ovšem pitstopy počítaly v řádu desítek sekund, nikoliv jednotek, jak je tomu dnes. V důsledku chyby mechaniků Niki ztratil drahocenný čas a musel podat životní výkon, aby se dotáhl zpět na svého rivala, Jamese Hunta.
Jak k nehodě došlo?
Při snaze dohnat vedoucí skupinu Niki zajížděl naprosto ohromující časy. V zástupu zatáček však přišla ta osudová, mírná levotočivá, která by za normálních okolností nerozhodila jezdce z koncentrace. Lauda však v tomto úseku vylétl z trati, jeho Ferrari tvrdě narazilo do svodidel, začalo hořet a odrazilo se zpátky do trasy ostatních projíždějících formulí. Nejhorší možný scénář, který mohl nastat. Aby té smůly nebylo málo, Niki při ostrém nárazu ztratil helmu, takže byla jeho hlava takřka bez ochrany. Plameny začaly olizovat jeho obličej, který v tom okamžiku chránila pouze kukla.
Život mu zachránili ostatní piloti
V sedmdesátých letech platila Formule 1 za gentlemanský sport, ve kterém se pohybovaly superhvězdy typu James Hunt nebo právě Niki Lauda. Všichni se ovšem velice dobře znali, což Laudovi při této nehodě zachránilo život. Ve snaze rychle zastavit však Harald Ertl nestačil zabrzdit a narazil do Laudovy formule. Plameny byly tak silné, že se k zraněnému pilotovi záchranáři vůbec nemohli dostat. Arturo Merzario pomocí hasicího přístroje dokázal ve stěně plamenů udělat mezeru, takže mohli polomrtvého Laudu vytáhnout z jeho hořícího monopostu.
Záchranáři byli na místě relativně rychle
Dostáváme se k neznámému příběhu záchranářského Porsche. Tehdy neexistovalo nic jako medical car, nebo traťoví maršálové na každém metru trati. Zvláště na severní smyčce byla bezpečnost největším problémem. Záchranářské družstvo jedoucí ve speciálně upraveném Porsche dorazilo na místo nehody již po 45 vteřinách, což byla v roce 1976 doslova kosmická rychlost. Lauda byl v plamenech uvězněný necelou minutu, ale i to stačilo na to, aby jeho tělo utrpělo skoro smrtelná zranění. Závodní kombinézy byly sice odolné na teplotu 800 °C, avšak pouze na pár vteřin a ne na necelých šedesát sekund.
Ze začátku nevypadalo, že by mohl vůbec přežít
Ještě při nakládání do sanitky byl Niki při vědomí a bylo zřetelné, že zvedal těžce popálenou hlavu. Při převozu vrtulníkem do nemocnice však upadl i vlivem nesnesitelných bolestí a vážných zranění do bezvědomí. Příběh o jeho probuzení se později stal v pitlane legendární. Niki otevřel oči v okamžiku, kdy mu kněz dával poslední pomazání. Doslova mu vynadal, že je živý a vyhnal ho pryč ze svého pokoje. Od té doby se jeho stav začal pomalu lepšit. Jeho největší motivací byla snaha vrátit se na závodní tratě a porazit odvěkého rivala Jamese Hunta.
O Nikim Laudovi bylo natočeno nespočet dokumentárních pořadů a filmů. Nejlepší z nich je snímek Rivalové, jež krásně popisuje jeho život, ale hlavně sezónu 1976. Pokud jste ho ještě neviděli, rozhodně jej doporučujeme. Niki Lauda i v dnešních dnech sleduje dění v královně motorsportu z formulového nebe.
