Jestliže často platí, že šaty nedělají člověka, tak stejným způsobem lze říci, že v automobilové oblasti nemusí sportovní karoserie nutně zajistit rychlost vozu, který ji „nese“. Agresivní design, velké spoilery a přívody vzduchu mohou v netrénovaném oku vyvolat představu velkého výkonu. Níže uvedené vozy jsou důkazem, že ne vždy je to pravda, dobré úmysly konstruktérů totiž mohou být „zrazeny“ motorem, který není úplně na výši.
DeLorean DCM-12
Karoserie z nerezové oceli, ostře řezané tvary a dveře připomínající racčí křídla mu pomohly stát se filmovou hvězdou jako stroj času ve snímku Návrat do budoucnosti. Pravdou ale je, že DeLoreanu DMC-12 se lépe dařilo při „cestách mezi epochami“ než na skutečné silnici.
Jeho tvůrce John DeLorean měl původně jiné plány, ale nakonec si musel vystačit s motorem V6 PRV, který byl společným produktem automobilek Peugeot, Renault a Volvo, o objemu 2,8 litru. Jeho výkon byl ve Spojených státech amerických limitován emisními omezeními na pouhých 132 koní, v Evropě sice činil 170 koní, ale i tak evropské verzi trvalo zrychlení z 0 na 100 km/h 9,5 sekundy.
DeLorean DCM-12 dosahoval maximální rychlosti 210 km/h, což pro vůz, který chtěl konkurovat nejlepším supersportům své doby, není nikterak dobrá vizitka.
Volvo P1800
Volvo chtělo na počátku 60. let získat část trhu se sportovními vozy, a proto vznikl smyslný model P1800. Jestliže však v nabídce švédského výrobce v té době nebyl žádný sportovní vůz, znamenalo to, že nebyl ani vhodný motor, který by zajistil odpovídající výkon.
V Göteborgu si s tím příliš hlavu nelámali a rozhodli se pod kapotu nového kupé namontovat čtyřválcový motor o objemu 1 778 cm3 z modelu 120 Amazon, jehož výkon byl díky použití dvou karburátorů SU zvýšen na 97 koní.
Vůz získal velkou slávu, protože se stal vozem Rogera Moora v televizním seriálu The Saint, ale jeho výkony nebyly zrovna nejzajímavější, z 0 na 100 km/h zrychlil za více než 12 sekund a maximální rychlost činila jen 172 km/h.
Volkswagen-Porsche 914
Koncem 60. let 20. století uzavřely společnosti Porsche a Volkswagen dohodu, jejímž cílem bylo vytvořit sportovní vůz s karoserií typu targa, do níž by se vešly motory obou značek. Nakonec se z toho vyklubal vůz, který byl příliš drahý na to, aby to byl Volkswagen, a především příliš pomalý na to, aby to bylo Porsche.
Ve skutečnosti se na neúspěchu podílely též nepříliš „vzrušující výkony“ 1,7litrového čtyřválce o výkonu pouhých 80 koní, což znamenalo maximální rychlost 185 km/h a zrychlení z 0 na 100 km/h za 13,3 sekundy.
Hyundai Coupé
Hyundai Coupé, který byl uveden na trh v polovině 90. let jako atraktivní vůz pro mladší řidiče, trpěl chronickým nedostatkem výkonu svého motoru o objemu 1,6 litru. Původní výkon 114 koní byl totiž snížen na 105 koní, aby splňoval normu Euro 3. V této konfiguraci dokázal korejský dvoudveřový vůz zrychlit z 0 na 100 km/h za 11,8 sekundy a dosáhnout rychlosti 185 km/h. Časem Hyundai Coupé převzal také 2,7litrový šestiválec, ale výkon nikdy nepřesáhl 167 koní.
Opel Tigra
Opel Tigra, který vychází z modelu Opel Corsa z roku 1994, zahájil segment malých kupé. Dva benzínové motory EcoTech byly stejné jako v Corse – 1,4 litru o výkonu 90 koní a 1,6 litru o výkonu 106 koní. První z nich zrychlil z 0 na 100 km/h za 11,5 sekundy a rozjel se až na 190 km/h, druhý ubral ze zrychlení sekundu a vytlačil malé kupé až na 203 km/h.
Ford Puma
Současný crossover není prvním vozem značky Ford, který se jmenuje Puma. Automobilka totiž v letech 1997 až 2002 vyráběla stejnojmenné malé kupé postavené na platformě čtvrté generace Fiesty. Základní verze byla vybavena motorem o objemu 1,4 litru a výkonu 90 koní. To umožňovalo dvoudveřovému vozu rozjet se na maximální rychlost 182 km/h a zrychlit z klidu na 100 km/h za 11,1 sekundy.
Situace se příliš nezlepšila ani s pozdějším motorem o objemu 1,6 litru a výkonu 103 koní, který zvýšil maximální rychlost o 8 km/h a snížil zrychlení o 2 desetiny sekundy. Nejpovedenější byla verze se čtyřválcovým motorem o objemu 1,7 litru vyvinutým ve spolupráci s Yamahou. Ten umožnil výkon 125 koní, maximální rychlost 213 km/h a zrychlení z 0 na 100 km/h za 8,6 sekundy.
Honda CR-Z
Když se v roce 2010 poprvé objevily snímky Hondy CR-Z, očekávání byla velmi vysoká. Svažující se linie střechy, agresivní vzhled a nízké těžiště naznačovaly vysoký výkon. Technický list „oznamoval přítomnost“ 1,5litrového čtyřválce spojeného s elektrickou jednotkou.
Systém byl schopen vyvinout výkon 124 koní a maximální točivý moment 174 Nm. Dobrý podvozek se postaral o slušnou zábavu v zatáčkách, ale výkon byl přesto omezen na maximální rychlost 200 km/h a ke zrychlení z 0 na 100 km/h bylo třeba 9,9 sekundy.
Zdroj: drivemag.com, motor1.com
